Z historie pěstování jahodníku

 
   
Od 14. století se v zámeckých a klášterních zahradách  v Anglii, ve Francii, ale i v Belgii pěstoval jahodník obecný (lesní) (Fragaria vesca). V 17. století se nejdříve do Evropy dostal americký druh jahodníku, Fragaria virginiana. Po téměř sto letech se Evropa dočkala dalšího amerického druhu, Fragaria chiloensis. V polovině 18. století vznikl ve Francii první náhodný kříženec amerických druhů  Fragaria virginiana x Fragaria chiloensis. Tento kříženec se stal pradědkem dnešních velkoplodých odrůd. Francouzští kříženci se dostali do Holandska, kde dalším šlechtěním vznikl první velkoplodý jahodník (Fragaria x ananassa). Hybridy evropských druhů se dostaly zpět do Ameriky, kde dalším šlechtěním daly základ americkým odrůdám. Na našem území se zásluhou Rudolfa Strimpla začal pěstovat velkoplodý jahodník po roce 1891. Kolébkou jahodářství u nás se stalo Neveklovsko v Povltaví.

Z historie pěstování jahod v Kunraticích

V Kuraticích se začal  pěstovat jahodník v roce 1959. Základem velkoplošného pěstování se stala odrůda George Soltwedel.

Z nepřeberného množství odrůd jahodníku v  letech 1959-1992 se na větší ploše uplatnily pouze odrůdy Surprise des Halles, Senga Sengana,  Gorela, Redgauntlet, Elista a Korona.

Naše firma (Ing. František Jakoubek) vznikla v roce 1993 privatizací ZD Kunratice rozdělením na tři samostatné podniky.

Ze současného pěstování jahod v Kunraticích

V roce 2008 přebírá původní firmu po svém otci Ing. Františkovi Jakoubkovi jeho syn Ing. Michal Jakoubek. V letech 2008 až 2010 dochází k rozšíření odrůdové skladby tak, aby byly zastoupeny odrůdy s různou dobou zrání pro zlepšení celkové organizace sklizně. Navíc v těchto letech přistupujeme k zavedení technologie jednoletých výsadeb v širokém měřítku (pro sklizeň v roce 2011 bude téměř 80% sklizňových ploch pocházet z výsadeb v roce 2010). Mladé rostliny jahodníku poskytují výrazně vyšší procentický podíl větších plodů oproti starším rostlinám. Od tohoto  kroku si slibujeme zejména  zkvalitnění produkce a tím i zvýšení konkucence shopnosti našich plodů vůči zesilujícím dovozům jahod z okolních zemí. 

Množitelský materiál pro nově zakládané produkční, ale i množitelské výsadby pochází od renomovaného množitele z Nizozemí. Sazenice odebrané z našich množitelských porostů používame z převážné míry pro vlastní potřebu (zakládání produkčních porostů), jen nepatrná část těchto sazenic je odprodána našim odběratelům, těmi jsou zejména drobní pěstitelé či zahrádkáři.

V současné době jsou našimi majoritními odrůdami (osázená plocha na jednu odrůdu je více jak jeden hektar) Darselect, Korona, Elsanta, Sonata. Minoritně se u nás pěstují odrůdy Lambada, Rumba, Elvira, Senga Sengana, Salsa, Figaro,  a měsíční jahodník odr. Rujana.  

Požadavky jahodníku na stanoviště:
   
Jahodník snáší  nejrůznější půdní podmínky. Zcela nevhodné jsou půdy studené, jílovité nebo zamokřené. Nejvhodnější jsou půdy hlinitopísčité, humózní, dobře zásobené vláhou.

 Výsadba:
   
V zásadě můžeme sázet jahodník ve třech termínech:  

a)  na jaře - klasickým způsobem - tedy čerstvé (zelené) sazenice vybíráme z loňských porostů. Nevýhodou tohoto způsobu je, že období možné výsadby je velice krátké. S nárůstem teploty na jaře probíhá u jahodníku rychlejší vývin květů, což způsobuje horší ujmutí sazenic.

b)  na jaře - sázení chlazené sadby (tzv. "frigo"). Sazenice jsou odebírány z pole v období pozdního podzimu, v době, kdy rostlina je již ve vegetačním klidu a v  tomto stavu je udržována do doby výsadby. Více o frigo sadbě ve zvláštní kapitole. Frigo sadba se může sázet v období od časného jara až do začátku července.

c)  v létě - odebírají se a vysazují čerstvé (zelené) sazenice v období od konce července do konce srpna. V tomto období jsou k dispozici již první mladé sazenice, je však potřebné zabezpečit po výsadbě  pravidelnou zálivku pro zdárné ujmutí. Výhodou sázení v tomto období je fakt, že rostliny zakoření ještě před nástupem diferenciace květních orgánů, která začíná zhruba začátkem září, a tím je zajištěn i jejich vyšší výnos v následujícím roce. Nejrannější sklizně jahod (přednostně se užívá ranných odrůd) jsou docilovány právě z těchto letních výsadeb za použití čerstvých sazenic. 

d)  na podzim - tj. od září do poloviny října. V této době je již dostatek čerstvých (zelených) sazenic, avšak nemůžeme počítat s velkým výnosem plodů na příští rok. Tento termín je vhodný pro zakládání množitelských porostů.

Co se týče sponu výsadby, je možné sázet do jednořádků  (70 - 95 cm x 25 - 35 cm) i dvouřádků (v řádku 35 cm na délku na šířku 40 cm). Osy dvouřádku jsou vzdáleny 130 - 150 cm.

 Ošetřování během vegetace
   
Po výsadbě dbáme na dostatečnou zálivku. Zvláště u podzimní výsadby je důležité, aby vysázené rostliny díky zálivce řádně zakořenily, a tak přečkaly zimu. Jarní a zejména klasická výsada je ohrožena vyšším výparem z rostlin oproti bezlisté frigo-sadbě. Nejvyšší požadavek na vláhu je v období vývinu plodů.   

U mladých výsadeb je velmi důležité udržet bezplevelný stav. Ve velkovýrobě se běžně používají v ochraně před zaplevelením herbicidy. S kontaktním účinkem jsou v současnosti povoleny přípravky AGIL 100 (regulace pýru plazivého a trav) a LONTREL 300 (hubí především pcháč oset, pampelišku lékařskou a heřmánkovité), posledně jmenovaný přípravek aplkujte pouze bodově pomocí zádového postřikovače. Jediným povoleným kořenovým herbicidem je STOMP 400. Protože však při neodborné aplikaci herbicidů hrozí poškození jahodníku, nedoporučujeme jejich využití na malých zahrádkách. Zde se budeme snažit již před výsadbou odstraňovat veškeré plevele zejména vytrvalé (pýr plazivý). I v tomto případě se ale nikdy plevelů nezbavíme úplně a nezbude nám nic jiného než záhonek okopat motykou. Budeme opatrní a sazenice nepoškodíme. Budeme mít také na mysli to, že převážná část kořenového systému jahodníku se nachází v profilu do 20 cm od povrchu a proto nebudeme ani příliš a bezdůvodně půdu kypřit.

Ochranou proti listovým chorobám jsou zejména preventivní postřiky danými fungicidy. V naší oblasti je nejčastější chorobou bílá skvrnitost listová Mycosphaerella fragariae. Zásadně po sklizni provádíme postřik připravkem DITHANE M45, NOVOZIR MN 80. Další chorobou, se kterou se běžně setkáváme, je padlí Sphaerotheca macularis. Objevuje se na jaře a v létě, a ošetření je možné  jednak před květem, jednak po sklizni přípravky SULIKOL K, KUMULUS a TALENT. 
Z chorob na plodech je nejzávažnější plíseň šedá Botryotinia fuckeliana, která je schopna znehodnotit veškerou úrodu, proto na ochranu před ní je dbán zvláštní zřetel. Zejména je nutné zajistit bezplevelný stav a nezahuštěný porost, aby bylo zabezpečeno dobré větrání v porostu. V období květu    nakrýváme jahodník slámou, aby se vyvíjející plody nedostaly do styku s půdou. Některé odrůdy jsou na plíseň šedou zvlášť náchylné (např. Senga Sengana). Musíme být také opatrní při dávkování dusíku v předsklizňovém období. Vyšší dávky dusíku způsobují vyšší výskyt botritidy. Dalším agrotechnickým opatřením, které snižuje napadení touto chorobou je jarní odlistění. Je to vlastně první úkon, který děláme po zimě. Posledním opatřením jsou postřiky v době květu. Z naší praxe se nám v posledních letech osvědčily přípravky z obchodním názvem ROVRAL AQUAFLO a TELDOR, tyto přípravky mají krátkou ochrannou lhůtu (maximálně 7 dnů), lze je tedy používat ještě ve stádiu zelených plodů.

K významným škůdcům jahodníku patří sviluška chmelová Tetranychus urticae, která se vyskytuje velmi brzy na jaře a po sklizni, a proti které se používá chemický připravek OMITE 30 W a nově přípravek SANMITE 20WP. 

Jeden z největších nepřátel jahodářů je květopas jahodníkový Anthonomus rubi, který je schopný snížit výnosy až o 50-80%, a je tedy na něho soustředěna  velká pozornost. Tento škůdce se soustřeďuje do oblastí s delší historií pěstování jahod. Zjara a v průběhu léta škodí zanedbatelným žírem na listech. Největší škody způsobuje v období před květem tím, že samičky kladou vajíčka do poupat a poté překusují jejich stopky. Následkem toho poupata opadávají. Používáme chemické přípravky DECIS FLOW 2,5, DECIS EW 50, KARATE 2,5 EC a KARATE 2,5 WG.   

Používání chemických přípravků (pesticidů) při ochraně jahodníku proti chorobám a škůdcům vyžaduje poměrně velké odborné znalosti. Proto doporučujeme používat pesticidy pouze při kalamitním výskytu chorob a škůdců, dobře prostudovat návod použití a dodržovat všechna doporučení uvedená v návodu, případně se předem poradit s odborníkem.

  Hnojení
   
Jahodník je velmi náročnou plodinou na živiny. Je však poměrně citlivý na zvýšený obsah solí. Jahodník nehnojíme hnojivy osahující chlor. Jednotlivé odrůdy se požadavkem živin od sebe liší. Dá se však doporučit roční dávka cca 80-100 kg dusíku a totéž množství draslíku a asi o polovinu méně fosforu. Tato dávka se rozdělí na dvě: první polovinu dáváme na jaře druhou po sklizni. Mikroprvky je účelné dodávat pomocí hnojiv aplikovaných na list. Základem hnojení jahodníku zůstává hnojení dobrým kompostem nebo jinými organickými hnojivy.